Star High School.....15. díl

1. března 2009 v 17:16 | Katou Michiyo |  Star High School
Yumi a Deidara se sešli před školou, jak se domluvili. "Tak kam razíme?" Deidara chvíli zapřemýšlel a pak pokrčila rameny. "Tak třeba...do koktail-baru tady za rohem?" navrhl. "Tak fajn." Yumi přikývla a usmála se na něj. Deidara ji chytnul za ruku a oplatil jí zářivý úsměv. užuž chtěli vyrazit, když vtom uslyšeli divné zvuky. Rychle spolu přeběhli školní dvůr, směrem k hluku. Přiběhli ke kruhu lidí. Vyvolávali přes sebe dvě jména, ale nebylo jim rozumět. "Co se to tu děje?" zeptal se Deidara a stoupal si na špičky. I přesto nic neviděl. "Myslím, že tam někdo bojuje." zapřemýšlela Yumi a stejně jako Deiadra si stoupla na špičky.


"He-Heather..."řekla Kioshi. Heather na ni upřeně pohlédla. Kioshi byla celá bílá a klepala se. "Začínám se bát." Kioshi těžce polkla a vykročila vpřed. "Blázníš?" Heather ji chytla za rameno a stáhla ji nazpátek. "Musím něco udělat." řekla Kioshi pevně. "Když musíš, tak musíš." vzdychla Heather a pustila jí. Kioshi znovu vykročila. Akorát se postavila do cesty Hidanovi pěsti. Suigetsu stála za Heather, a ačkoliv jí tyhle věci byly většinou jedno, pevně ji stiskl ruku. Kioshi Hidanovu pěst naštěstí odrazila rukou. Hidanův zlomyslný úšklebek zmizel a vystřídal ho zamyšlený výraz. Kiba ležel na zemi, opíral se o loket a ublíženě koukal po Kioshi. Dav přestal volat jména a Yumi s Deidarou konečně viděli, co se děje. Kiba se pomalu zvedal a nevěřícně hleděl na Kioshi. "Já...tohle jsem nechtěla." zašeptala Kioshi. Lidé kolem nich zvědavě hleděl a ani nehlesnuli. Jen tiše stáli a sledovali napínavou scénku. "To sis asi měla rozmyslet dřív." zamračil se někdo za ní. Heather se po něm otočila a zjistila, že je to Naruto. "Mlč!" zasyčela a Naruto se stáhnul stranou. Kiba se zašklebil bolestí a potom se chytnul za nohu. Kymácel se ze strany na stranu. Satsuki s Kim a Itachim vyběhli z davu a Itachi ho podepřel. Hidan vytáhl z kapsy kunai a zatočil s ním ve vzduchu. "Byla to docela zábava." zasmál se a dál s kunaiem točil. "Zábava?" zašeptal Suigetsu a pohlédl Heather do tváře. "Typický Hidan." zakývala Heather hlavou. "Začal sis, Kibíčku. Je na mě to ukončit!" "DOST!" zaječela Kioshi a všichni nadskočili. Hidan, nakročený vyrazit, se zastavil a zlomyslně se usmál. "Seš odvážná, líbíš se mi. Ještě se uvidíme." Hidan na Kioshi mrknul a pak se dal na odchod. Dav mu uvolnil cestu a on lehko prošel. Toho využili Yumi a Deidara a protáhli se dopředu. Heather se na ně zadívala. "Yumi a Deidarka, že?" ušklíbla se. Když Hidan nebyl na dohled, Kioshi se zhroutila. Padla k zemi a a těžce dýchala. "Seš vpohodě?" zeptali se dvojhlasně Satsuki a Heather. Kiba si stoupl na vlastní nohy, děkovně pokýval na Itachiho a šel směrem ke Kioshi. "Popral jsem se kvůli tobě. Miluju tě tak, že si to ani neumíš představit. Musím ti odpustit, ale zklamala jsi mě. Myslel jsem, že jsi jiná." koukal někam do neurčita, přestože Kioshin pohled na něm pořád visel. "Co se to tu stalo?" zeptala se Yumi. Heather jí vysvětlila, že se Kiba vrhl na Hidana, když se doslechl, že se líbí Kioshi. "Kioshi....ty-" "Jsem absolutně blbá." "S tím mohu jen souhlasit." řekla Kiba a odcházel. Yumi s Deidarou se vypařili do baru za rohem.
Když se usadili k baru, začali si povídat. Deidara se vyptával Yumi, jak bylo u ní na škole, a jestli, ji ten přesun nijak nezasáhnul. "Ne....ani mi to nevadí...Jen doufám, že jsi najdu nové přátele..." usmála se na něj Yumi. "Tak jednoho už jsi našla..." pohladil ji po ruce, kterou měla položenou na okraji baru. Deidara se k Yumi natáhnul a chtěl ji vtisknout polibek. Yumi se k němu taky natáhla a objala ho. Začali se vzájemně líbat. Potom na chvíli přestali, zaplatili, rázným krokem vyšli ven, a štrádovali si to směrem k Deidarovu domu.
Kioshi byla bezradná a i se tak tvářila. Heather Její pohled zahlédla zrovna když při polibku se Suigem otevřela oči. Řekla si, že po škole někam zajdou. O další přestávce-když zrovna nebyl Suigetsu přítomen(áno...opravdu nebyl :D)- za ní zašla a navrhla jí návštěvu cukrárny. Kioshi řekla že ano, ale nevypadala moc nadšeně.
Kolem čtvrté se divky sešly ve městě a zamířili do vyhlášené městské cukrárny. Heather se mohla rozpustit jak cukrkandl, když viděla všechny ty sladkosti, Kioshi se stále tvářila divně a nepřítomně i přesto všechny ty sladkosti a dobroty. "Hele....já vim že pro tebe je Hidan a možná i Kiba mnohem sladší než tohle všechno dohromady, ale já se tak snažim ti vecpat aspoň čokoládu a ty neprojevuš žádnej vděk!!" naštvala se Heath "Jo, jo, jo, budu se snažit, stačí?" a vykouzlila na tváři umělý úsměv.
Heather tak přelítla očima mísy a zůstala blbě civět na misku s čokoládovými kamínky. Debilní výraz potom vystřídala za potutelný se škodolibým a trochu se zasmála. " Co je?" zacivěla pro změnu Kioshi. "Ále nic" hodila andělský pohled Heath " vezmu si 50 gramů tohohle" a ukázala na kamínky. Potom následovala další várka ořechů v něčem, višní, sušenejch jahod, a spousta dalších věcí. Kioshi se celkem spravila nálada a Heather byla spokojená.
Další den ve škole si povídala se Suigetsem o Karin a děsně se přitom řezali. Heather vytáhla z kapsy sáček s 'bonbónkama'. "Hele...dej tohle Karin, ale nejez to!" Suigetsu na ní nechápavě pohleděl a kráčel si to ke Karin na druhém konci chodby. "Huh, tohle ti posílá Heather. Prej bonbóny bo co." A odešel. Heather stála za rohem a všechno si to poctivě nahrávala. " Co bylo s tim jídlem?" zeptal se Sui když objevil její schovku." "Nic moc, a teď ZDRHEEEJ!" zařvala Heather Suigetsu se dal na útěk do třídy, zrovna trefil prváky. Heather ještě chvíli pozorovala jak se Karin měnila v rožhavenou lokomotivu a pak taky prchla. Podle vody co ukápla Suigetsu z flašky poznala kma běžel a zamířila za ním. "Pokud potkáte Karin, a nebude mít pár zubů tak je to proto, že jí kameny!" Suigetsovi docvaklo a začal se děsně tlemit, Kioshi, Kim, Satsuki, Yumi a Nina na ně nechápavě pohlédly a dělaly, že je neznají.
Kara seděla na chodbě a přemýšlela. Najednou na ni někdo zezadu vybafl. Byl to Sasuke. "Copak tu děláš?" zeptal se. "Jen tak přemýšlím." Kara po něm hodila okouzlující úsměv a on si k ní přisedl. "Tak a jak jde škola?" "Celkem fajn. Už jsem si zvykla na ten frmol." V tom kolem nich profrčela Heather se Suigetsem a v patách měli Karin, která v ruce něco svírala a hnala se kolem nich, jako kdyby měla vybuchnout. Kara se zmáčkla, jakoby se chtěla uchránit před odlétajícími kousky rozmetané Karin. Sasuke se zasmál. "Karin je opravdu hloupá holka." "Moc jí neznám, ale myslím, že neni z nejchytřejších." Kara se i se Sasukem začali řehtat. Yumi i s ostatními dívkami došly na jeden roh chodby. "Nemohli by ty chodby dělat trochu kratší sakra?!" postěžovala si Kioshi a prohla záda, na kterých měla svojí tašku. "Nebo aspoň aby ty třídy nebyly tak daleko od sebe." hlesla Nina. "No což. Radši jdeme." vzdechla Yumi, vykročila jednou nohou a potom se zase zastavila. Všimla si Kary a Sasukeho. Zatímco Nina něco vyprávěla o Gaarovi, Yumi se chystala zakročit. Přišla k Sasukemu a líbezně řekla: "Sasuke, spřáteluješ se s jinými žáky? Vítečné, ale teď už pojď!" Chytla ho za ruku a vláčela pryč. "Yumi? Co to?" "Nic." usmála se na něj. "Jen jsem tě chtěla mít chvíli pro sebe." "Chvíli pro sebe" řekla drsnějším hlasem. Sasuke se začal smát, pohladil jí po tváři a políbil ji. To zaregistrovala jedním okem i Kara. Vstala, a šla směrem k Sasukemu a Yumi. "Neruším?" "Ale v-" začal Sasuke, ale Yumi ho přerušila. "Vlastně jo." "Ó..tak pardon...mohu si na chvíli půjčit Sasukeho? Chci se ho na něco zeptat." "Tak se ptej tady!" "Nevim proč bych měla?" Kara chytla Sasukeho za loket a stáhla ho k sobě. Yumi ho chytla za druhý a začala přetahovaná. Sasuke se je zoufale snažil zastavit. Všechny pokusy zkončily jen marnou snahou. "Kde je Yumi?" rozhlédla se kolem sebe Nina. Všem uvízl pohled na přetahujících se dívkách a zoufalém Sasukem. Kioshi pžiběhla k nim. "Hele! Holky! Sakra dost!" zařvala a dívky se přestaly prát. Její hlas zvoněl přes celou chodbu a všichní k ní obrátili zrak. Kioshi se zamračila a všichni pokračovali ve své práci. Sasuke se Yumi a Kaře vysmýkl a stoupl si vedle Kioshi. "Díky." šeptl ji do ucha a snažil se vyloudit na tváři malý úsměv. Kara a Yumi se k sobě obrátili zády a naštvaně hleděli před sebe. Kioshi strčila do Yumi. "Je jen trochu rozrušená...omlouvám se za ni...ehh...Karo. Asi bychom měli jít." Kioshi začne tlačit Yumi před sebou směrem k jeich skupince. Všichni se smáli a teď se smála i Yumi. "Přetahovaná a provaz jménem Sasuke." zasmála se Kim a vyrazili.
V polovině třetí chodby se od nich Kim oddělila a vyrazila za Itachim. Jakmile ji Itachi uviděl, přiběhl k ní, přimknul si ji k sobě a políbil ji. Kim jako vždy trochu zčervenala, ale potom se vrátila do normálu. "Tak jak dneska je?" ptala se ho. Itachi ji políbil na tvář. "Nic moc. Na Hidana radši nikdo nemluví, protože se ho všichni bojí. Heather, všechen čas tráví se Suigetsem, Deidara se rozpývá nad svojí novou přítelkyní. Ale pro mě jseš teď důležitá jen ty." Itachi ji dlouze políbil a potom si ji k sobě pevně přitisknul. "Vážně?" Kim mu položila ruce za krk a pohrabávala mu vlasy vzadu. "Hej hrdličky!" zavolal na ně někdo ze zadu. Když se Itachi a Kim otočili, uviděli Sasoriho, Hidana, Kakuza a Deidaru stát opodál. Itachi Kim naposledy políbil, potom se rozloučili a on odešel ke klukům. Když Kim odcházela zaslechla ještě Sasoriho. "Kámo...nejsi nějak pozadu? Pohni se s tou holkou už! Ať to máš za sebou." Pak se celý sbor kluků rozesmál. Zbytek už Kim neslyšela.
Po škole se holky rozešli. Yumi měla něco domluveného, Kioshi někam bez ducha zmizela, Kim se měla sejít s Itachim a Nina měla rande s Gaarou. Satsuki zůstala sama, a tak se vydala na procházku do parku. Když bloudila mezi stromy, někdo na ni nečekaně vybafl. Satsuki nadskočila až spadla do trávy. Ze země se podívala na člověka stojícího nad ní. "Kakashi? Vystrašil's mě!" "Promiň." zasmál se Kakashi a pomáhal ji na nohy. Satsuki si oklepala černou sukni školní uniformy a urovnala si triko. "Co tu děláš tak sama? Kde máš holky?" Kakashi se koukal okolo sebe, jakoby čekal, že holky jsou někde schované a každou chvíli na něj bafnou. "Každá už něco měla, tak jsem se šla projít." vysvětlila Satsuki. Kakashi se na ni usmál. "A můžu se připojit?" Satsuki zrudla. Jen kývla, ale to už ji Kakashi držel za ruku a šli spolu po cestě. Mezi nimi panovalo hrobové ticho, které přerušovalo jen zpívání ptáků v raném odpoledni. "Kakashi..." přerušila Satsuki trapné táhnoucí se ticho. "Ano?" stočil na ni Kakashi zrak a okouzlivě se pod maskou usmál. Když ji potom chytl okolo pasu, Satsuki se podlomily kolena štěstím. "Seš vpoho?" Kakashi ji podpíral, ale Satsuki se nezmohla ani na odpověď. "J-jo." vykoktala konečně ze sebe. Kakashi se rozesmál a "dotáhl" ji na lavičku, kde ji posadil. Sedl si vedle ní, a položil ji ruku do klína. Satsuki se konečně trochu uklidnila, sklonila hlavu a slabým skoro neslyšitelným hlasem pověděla: "Kakashi...tehdy, v tom kabinetu...to-" Kakashi ji přiložil ukazováček na ústa, aby ji umlčel. "Satsuki....měl bych se ti omluvit. Snad ke mě cítíš totéž, co já k tobě. A proto jako omluvu..." v tu chvíli se nad ní Kakashi naklonil a lehce ji přes masku políbil. Satsuki hleděla docela vystrašeně, a tak se Kakashi zas odtáhl. Satsuki zrudla a podívala se jinam. Když ji políbil, líbilo se jí to, ale byla moc nesmělá. "Asi bych měl jít." zvedl se z lavičky a chtěl vykročit směrem domů. Satsuki se zhluboka nadechla a chytla ho za ruku. Když se Kakashi otočil, Satsuki na nic nečekala a vběhla mu do náručí. Kakashi se na ni podíval a potom se usmál.
Gaara a Nina vyrazili do města. Když už procourali celé město, navrhl Gaara aby šli na jedno místo, kde se jí bude určitě líbit. Chytil ji za ruku a Nina čekala, co se bude dít. Gaara vešel do uličky, kde se vedle sebe jen, taktak vešli. Ulička se pořád sužovala, až byli na sebe namáčklí. Gaara využil situace a vtiskl Nině polibek. Nina se zasmála. "Ty jsi vypočítavej!" Jemně do něj žďuchla a Gaara se jenom ušklíbl. Ulice stoupala výš a výš. Když našli její konec, ocitli se na okraji vysokých hradeb. Bylo odtud vidět daleko za město a nádherně se tu přemýšlelo. "Sem chodím vždy, když chci být sám." přiznal Gaara. Pořád držel Ninu za ruku. Nina byla tím výhledem uchvácena. Sedla si na vyřezávanou lavičku a uvelebila se na ní. Gaara se posadil vedle ní. Chvíli takhle seděli, potom nad nimi zazpíval ptáček. Nina zvedla hlavu a usmála se. Gaara napřáhl ruku a ptáček si mu sedl na ukazováček. "Jak to děláš?" vyvalila oči Nina a sledovala pějící zvířátko na Gaarově prstu. Gaara se pousmál, pohladil ptáčka a pak pohodil rukou. Ptáček se odrazil a vyletěl někam do dálky. Gaara si Ninu přitáhl a objal ji kolem ramen a pozorovali spolu pozdní odpoledne. Nad Konohou už se pomalu smrákali, a oni se těšili společnosti toho druhého.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama